Jak uklidnit rozrušené dítě
Děti prožívají své emoce naplno. Pokud jsou smutné, pláčou. Pokud jsou rozlobené, vztekají se. Když je něco bolí, vyjadřují bolest z plna hrdla. Když jsou spokojené, dávají to najevo také. Prožívání se jim mění v jediné vteřině a stejně rychle se mění i projev jejich emocí.
Každý, kdo někdy pečoval o děti, to zažil. S pozitivními emocemi nebývá problém, ale když se dítě začne třeba vztekat, snažíme se to nějak korigovat.
Pravidlo jak dítě uklidnit je docela prosté. Respektujte jeho aktuální pocity a podpořte ho v nich.
Co to znamená?
Když se dítě vzteká, vnímejte to a řekněte mu třeba: "Ty se moc zlobíš, viď?"
Když pláče, můžete mu říct: "Vidím, že jsi moc smutná."
Když se bouchne, můžete mu potvrdit, že: "Bolí to, viď?"
Dáte mu tím najevo 2 věci:
- že vnímáte a respektujete, jak se cítí, že vám to není jedno.
- že vnímá správně to, co cítí.
Často totiž dělají lidé chybu v tom, že řeknou: "Ale to nic není." "Však jsi chlap, to vydržíš." "Přece se nebudeš bát, to nic není." nebo "Nemáš vůbec důvod se takhle vztekat." To všechno jsou informace, kterými dáváme dítěti najevo, že to, co cítí, není v pořádku. Ale pro dítě to nedává žádný smysl. Jeho něco bolí a my mu trvdíme, že ne. Je rozlobené a my tvrdíme, že rozlobené být nemůže. V důsledku takového působení, může dojít k tomu, že neví, zda může plně důvěřovat svým pocitům. A to je pro život v podstatě katastrofa, protože pak nemůže důvěřovat samo sobě a dává větší váhu tomu, co si myslí okolí.
Ale vraťme se zpět k tomu, jak na to. Když vyjádříme, že vnímáme, jak se dítě cítí, tak už to mu pomůže, dostat se z emocí poměrně rychle ven. Někdy je to proměna v jedné vteřině, kdy zareaguje: Jo, zlobím se, protože ..." Nebo si potřebuje nad rozbitým kolenem ještě trochu poplakat a nejlépe, když to může udělat ve vaší náruči, ale je to chvilička, která mu dodá sebedůvěru, prohloubí váš vztah a troufám si tvrdit, že se bolístka i rychleji zahojí.
Když takto navážete kontakt, už stačí reagovat na to, co vám dítě slovně nebo neverbálně říká. Možná vám začne povídat, jak se cítí nebo se přitulí a dá najevo, že potřebuje vaši fyzickou blízkost. Stačí, když ho budete následovat.
Pokud jste to takto dosud nedělali, tak může nějakou dobu trvat, než si na nový způsob komunikace zvyknete, ale výsledek se určitě dostaví.
Ještě bych upřesnila, že respektovat emoce neznamená souhlasit se všemi projevy. Pokud se dítě vzteká a něco rozbíjí, samozřejmě mu zamezíte v tom, aby něco roztloukalo, přesto mu můžete sdělit, že vnímáte, že se zlobí.
Tento článek píšu proto, že se mi dnes v noci zdál sen. Byla tam holčička, která se hrozně vztekala, kopala okolo sebe a nějaký muž a učitelka se ji snažili udržet. Šla jsem k holčičce a řekla jsem jen: "Ty se moc zlobíš, viď?" A holčička se na mě podívala, uklidnila se a začala se mnou mluvit. I když tohle byl sen, tak přesně takhle to funguje. Respektování našich pocitů je to nejdůležitejší, co pro sebe potřebujeme dělat a co můžeme naučit naše děti.
Napsala: Barbora Zumotová